Význačný sovětský umělecký theoretik vychází ve svém Nástinu z marx-leninského pojetí umění jako součásti společenského vědomí, které odráží skutečnost a svými specifickými prostředky slouží jako nástroj k jejímu poznávání. Jednotlivé kapitoly pojednávají o umění jako formě odrazu skutečnosti, o umění a společnosti, o problému realismu v umění a o otázkách umění socialistického realismu. Autor osvětluje svě výklady mnoha příklady ze světového, ruského i sovětského umění výtvarného i slovesného. Jeho Nástin, opírající se o díla klasiků marxismu-leninismu, o směrnice KSSS a zkušenosti z vývoje sovětské uměnovědy, může i v našich poměrech mnoho věcí objasnit a o mnoha problémech podnítit plodnou diskusi. Zdroj anotace: NKP