V knize, jíž autor v dedikaci M. Gorkému označil jako "snad poslední lyrickou sbírku nepovedeného básníka z maloměšťácké země" střídají se obě - pro Neumanna charakteristické - noty poesie sociálně bojovná, jak ji známe z Rudých zpěvů a Sonáty horizontálního života, a milostná a přírodní, jež tvoří pokračování předchozích sbírek, především knihy intimní lyriky Láska. Kniha vrcholí oddílem politických básní nazvaných Songy nenávisti, ve kterých S.K.N. útočí na vše, co je namířeno proti proletářské věci, odsuzuje lež a korupci buržoasních politiků, cynismus kapitalistických magnátů a bojuje za mír a štěstí pracujícího lidu. Závěrečnou básní je Poděkování Sovětskému svazu "za nesmírné dary, jimiž osud duje, i za světlo, jež v tmách nám život zachraňuje ..." Zdroj anotace: Národní knihovna ČR