Romaneta Jakuba Arbesa mají ve svém obsahu zakomponované nevysvětlitelné úkazy, které se zdánlivě nedají pochopit běžnými logickými postupy. V průběhu jednotlivých novel je navíc často navozeno vystupňované napětí spojené s atmosférou, která se zdá být výsledkem působení nadpřirozených sil, v jejichž režii se každá dějová zápletka odehrává. Přes tyto charakteristické znaky však Arbesovy příběhy vždy vyústí do závěru, v němž jsou všechna tajemství racionálně objasněna. Tak je tomu i ve třech prózách zařazených do tohoto svazku: V Zázračné Madoně, kde je hlavní role svěřena postavám, které přijdou do kontaktu s tehdejší oblíbenou dobovou rekvizitou, již představuje chemický elixír mládí a krásy. Ve Svatém Xaveriovi zase přebírá hlavní motiv obraz tohoto světce, který je umístěný v prostorách svatomikulášského chrámu na pražské Malé Straně a znázorňuje Xaveriovu smrt. K vrcholům Arbesovy tvorby v tomto žánru pak nepochybně patří Newtonův mozek, jenž je vedle populárního motivu letu do minulosti obohacen i úvahou a zamyšlením nad násilím a krutostí v historii lidstva. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze