Poezie Josefa Čiháka v sobě nese výpověď dnešní doby. Doby, která je nejen hektická, ale také dost osamělá, a právě samota je jedním z ústředních témat Čihákovy tvorby. Smutek, rozpadlé vztahy a nepochopení jsou další pilíře, na nichž autor staví své texty. Ale nejde o žádné nihilistické utápění se v zoufalství, nýbrž realistické a leckdy hodně syrové obrazy světa. Hravou formou se autor ptá, kde je přesně krása a kde ošklivost a nachází poetiku zejména v obyčejných věcech. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně