Román o dětech proletářských rodičů z českého maloměsta v letech 1912-1914. Na každodenních příhodách a hrách několika chlapců a jedné dívky ukazuje autor, jak se v duševním světě dětí obrážely současné světové události (válka slovanských balkánských národů s Tureckem), domácí veřejné poměry (zášť, vzdor a škodlibost českého obyvatelstva k mocnářství, zpronevěry v měšťáckých peněžních ústavech, první Kašparovy vzlety aeroplánem), šosácký úpadkový způsob rodinného života (vychovávání dětí surovými výprasky k otrocké kázni), jak si děti počínaly uvědomovat třídní rozdíly (o "postelích s nebesy" mohly jen pohádkově snít), a jak nejstarší z nich již začínaly chápat smysl zápasu dělnické třídy. Styl románu se vyznačuje jazykovým bohatstvím a množstvím osobitých básnických metafor. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR