V Kapitánově dcerce zachytil Puškin vzpouru mužického cara Jemeljana Pugačeva (u nás dnes známého i z obsáhlé trilogie V. Šiškova). "Puškinova láska k Rusku, k jeho lidu, básníkův vztah k utlačovaným a jeho souhlas se vzpourami i obdiv k vzbouřencům, to všechno dohromady způsobilo, že Alexander Sergějevič napsal dnes slavnou Kapitánovu dcerku. Měl odvahu vylíčit tak barvitě ve svém románě vzpouru Pugačevovu v době, kdy v okolí carově se neodvažoval nikdo vyslovit slůvka vzpoura a carská censura je nemilosrdně škrtala v novinách a časopisech. Puškina Pugačev tak zaujal, že studoval historii této selské vzpoury ve starých listinách v Moskvě i v menších městech venkovských. Hovořil se starými pamětníky a účastníky pugačevské rebelie. Tak vznikla Kapitánova dcerka jako dílo zralého básníka, dílo plné ruchu a tepu pohnuté doby." (P. Denk) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR