Soubor veršů významné české malířky a grafičky obsahuje výběr z básní, které vznikaly v poměrně dlouhém časovém období, v letech 1964-2016.Editorka Lucie Rohanová se pokusila do tohoto souboru zařadit jak autorčiny básně, a to především z posledního období, tak i některé poněkud neprávem zapomenuté obrazy a grafiky či úryvky z korespondence. Výbor zahajují prosté motivy z Itálie, kterou Kateřina Černá patrně navštívíla v šedesátých letech. Je nutno dodat, že jsou psány záměrně naivním a jednoduchým jazykem, který ovšem vyjadřuje spontánní radost ze života. V podobném duchu pokračují autorčiny milostné básně, další verše jsou ovšem podány již v jemnějším, lyričtějším i intimnějším nádechu, do něhož jako výrazné motivy často promlouvají únava, smutek i obavy ze stáří. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze