Výbor z poezie české básnířky, žíjící v současné době v německých Cáchách, obsahuje autorčiny verše z let 1987-2005. Rozsahem nevelká antologie je rozdělena do tří oddílů, ve kterých představuje ukázky ze šesti autorčiných básnických cyklů či sbírek. Společným tématem těchto textů je snaha zaznamenat dnešní svět jakýmsi vnitřním zrakem, což potvrzuje i samotný titul tohoto výboru. Hůrková přitom dokáže pozorovat i vnímat proměny kolem sebe s jemnou melancholií, v níž se navíc projevuje až neobvyklá míra pochopení i soucitu: "Bože / daruj tento večer všem lidem", říká například v jednom verši. Autorčiny básně jsou psány vytříbeným jazykovým stylem, který zároveň upozorňuje i na její profesi učitelky jazyků a překladatelky. Zdá se, že s touto výbavou je pro ni mnohem snadnější ponořit se do krajin, v nichž se objevuje ticho, láska nebo smíření. A právě tyto zdánlivé maličkosti se pro Hůrkovou stávají zcela nepostradatelným erbovním znamením, které "už navždy budou živit / naši touhu po světle" nebo zavedou člověka do míst, v nichž může uvažovat a rozjímat nejen nad současností, ale i nad událostmi dávno minulými. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU