K románu, který vyšel po prvé roku 1923, byla autorka inspirována životem a dílem malíře Antonína Slavíčka, osudem Jana Štursy i vlastními zkušenostmi. V první části knihy je těžištěm díla osobnost malíře po prvních velkých uměleckých úspěších. Tíží jej nedůvěra v sebe, pramenící z pochybností o vlastní tvůrčí síle a z pocitu blížícího se stáří. Neodůvodněně podezřívá z nevěry svou manželku, ústřední postavu druhé části díla. Tato žena se chová ke svým nejdražším s nevhodným odstupem, takže se jí odcizí i vlastní děti. Nález revolveru u syna, kterým se dříve zastřelil manžel, způsobí obrat v jejím životě, zbavuje se své uzavřenosti a poznává pravou lásku, která je očištěna minulými bolestmi a je silná tím, že našla sama sebe. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR