Debutová básnická sbírka mladého českobudějovického autora zaujme čtenáře svou kompaktností a rozhodností tvůrčího gesta. V nestrojených, silně prozaizovaných promluvách se Šimon Leitgeb vrací do doby vlastního dětství a raného dospívání, která pominula teprve nedávno. Jako zúčastněný pozorovatel přibližuje prostřednictvím řady mikroportrétů tragikomických figurek ze své blízkosti svět předměstské banality i osudovosti. Třebaže autorův výraz působí dost syrově, jeho spodním tónem zaznívají bolestná nostalgie a (snad poněkud opožděný) soucit. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU