Kniha se věnuje sítím lokálních železničních tratí v oblasti severovýchodních Čech od roku 1859, popisuje především oblast mezi Libercem a Chocní.Sleduje motivace k projektování těchto drah, jako byla například těžba a doprava levného uhlí, dřeva, kamene a přeprava zemědělských produktů, hlavně cukrové řepy a následně cukru. V přílohách podává přehled tratí včetně názvů stanic a jejich postupného vývoje, je doplněna dobovými fotografiemi, pohlednicemi a důležitými železničními archiváliemi. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze