Dvojjazyčné, v zrcadlové úpravě vydané verše mladé rumunské básnířky se v prozodickém tvaru soustředí na vyjádření vztahu ke světu, podminovaného výbušnou a hlubokou obrazností.Sinziana Sipos je básnířkou, která preferuje až útočnou imaginaci, libující si v silných, nikoli však vulgárních či naturalistických výrazech. Přesto je její svět malován jakýmisi zatemněnými barvami, v nichž se mezi sebou perou absurdní motivy, pochmurné noční vize, každodenní zápolení s lidskou nedokonalostí, nevyrovnaností i bolestným tápáním. Nemilosrdná ve svých soudech, přesto však s ryzí básnickou představou i s niterným smyslem pro vnímání milostného citu, popisuje autorka svět, v němž se mnohdy cítí jak "v betonové bedně", kolem níž "praskají dráty vysokého napětí". Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze