Autor v práci popisuje osobnostní, myšlenkové i politické ­zrání Milana Hodži, nejvýznamnějšího slovenského politika meziválečného období společného soužití Čechů a Slováků v Československé republice. Z širokého záběru aktivit tohoto ­slovenského agrárníka si vybírá zejména jeho angažmá v rámci mezinárodních vztahů střední Evropy, které v polovině 30. let vyústilo ve vznik tzv. Dunajského plánu Milana Hodži. Autor přitom vychází ze širších úvah o českých a československých představách o hospodářském a politickém vývoji střední Evropy, podle Františka Palackého "prostoru mezi Německem a Ruskem". V ­tomto kontextu chápe Palackého přesvědčení o nezastupitelnosti Habsburské podunajské říše jako nárazníku protisměrné imperialistické expanze obou zmíněných kontinentálních mocností i snahy generací staročeské i mladočeské tuto říši reformovat a zachovat. Obdobně popisuje meziválečné projekty československé už suverénní zahraniční politiky, která chtěla na základě malodohodového spojenectví zaujmout inspirativní a vůdčí roli v rámci středoevropské ekonomické a politické spolupráce. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz