Téměř dvě třetiny románu věnoval Émile Zola válce mezi Francií a Pruskem. Popisuje zvláště vnitřní stav francouzské armády, kde převládá chaos a zmatek, na němž se podílí neschopné vedení. Nefunguje spolupráce mezi jednotlivými sbory, vojáci trpí špatným zásobováním, morálka mužstva je podlomena. Takto zdecimované jednotky jen obtížně odrážejí pruský nápor a nakonec jim nezbyde nic jiného, než aby po rozhodující bitvě u Sedanu podepsaly jménem císaře Napoleona III. kapitulaci. Řada vojáků se po této porážce dostává do zajetí, které se nevyhne ani dvěma hlavním postavám tohoto příběhu: je to student práv Maurice Levasseur, jenž se nechal dobrovolně naverbovat i proto, aby unikl svým věřitelům. Jeho bezprostředním nadřízeným se stal desátník Jean Macquart, kterého Maurice nejdříve považuje za primitivního rolníka. Společně prožité útrapy však oba muže přinutí zapomenout na rozdílné intelektuální postavení a jsou podstatnou příčinou toho, že se mezi nimi vytvoří pouto pevného přátelského vztahu. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz