Svazeček obsahuje šest povídek, které byly po prvé uveřejněny v letech 1900 až 1912. Všechny jsou chmurné a neklamně poznamenány dobou svého vzniku, vlivem dekadence, prostupujícím pocitem marnosti. Jejich thematikou jerozvrácený rodinný život české měšťácké společnosti, manželská nevěra, bezvýhledná poušť života jedince zakletého do svého já. Výběrem látky je odlišná jen titulní povídka, v níž je volně zpracována pověst o krysaři z Hammeln.Příběh končí záhubou celeho města a jeho chmurnost je ještě podtržena použitím faustovského motivu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR