Number of the records: 1
Přivtělení a morálka
Chavalka, Jakub, 1976- - Author
Vyd. 1. - Praha : Togga ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze, Fakultou humanitních studií, 2014 - 377 s. ; 19 cm
ISBN 978-80-7476-054-9 (brož.)
Scholia ;
Nietzsche, Friedrich, 1844-1900
19. století
tělesnost lidské tělo antropogeneze morálka svobodná vůle německá filozofie
monografieCall number C 359.953 Umístění 14 - Filozofické směry a školy Title statement Přivtělení a morálka : pojetí tělesnosti ve filosofii Friedricha Nietzscheho / Jakub Chavalka Main entry-name Chavalka, Jakub, 1976- (Author) Edition statement Vyd. 1. Issue data Praha : Togga ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze, Fakultou humanitních studií, 2014 Phys.des. 377 s. ; 19 cm ISBN 978-80-7476-054-9 (brož.) National bibl. num. cnb002627286 Edition Scholia (Togga) ; 18 Internal Bibliographies/Indexes Note Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy Language note Anglické resumé Another responsib. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií (Publisher)
Subj. Headings Nietzsche, Friedrich, 1844-1900 * 19. století * tělesnost - filozofické pojetí * lidské tělo - filozofické pojetí * antropogeneze - filozofické aspekty * morálka * svobodná vůle * německá filozofie - 19. století Form, Genre monografie Conspect 14(100-15)"15/20" - Moderní západní filozofie UDC 796.011 , 611/612 , 572.1/.4 , 101 , 17.02 , 123.1 , 14(430) , (048.8) Country Česko Language čeština Ve volném výběru 14 - Filozofické směry a školy Document kind BOOKS Jedná se o specifický způsob chápání morálních soudů jako symptomů tělesných stavů. Metodou fyziopsychologie Nietzsche odhaluje za morálními soudy to, co je v nich zamlčeno, a ukazuje, že jejich zdrojem je vždy nějaký pud či instinkt. První oddíl pojednává o procesu přivtělení (Einverleibung), který stojí podle Nietzscheho v základech antropogeneze. Aby se člověk ustanovil jako druh schopný přežití, musel si přivtělit určitá schémata, jež tvoří jeho základní druhovou výbavu. Tato přivtělená schémata nutně musela být omylem, jak ale Nietzsche zdůrazňuje, v antropogenezi nešlo o pravdu, nýbrž o pevné zakotvení člověka ve světě. Druhý oddíl přistupuje k problému těla a tělesnosti z odlišného hlediska. Důraz je kladen na vztah těla a morálky, přičemž do popředí vystupuje pojem vůle k moci. Při bližším pohledu se však ukáže, že v prvním oddílu je vůle k moci rovněž neustále přítomna, nikoli ovšem jako hlavní předmět zájmu, nýbrž jako interpretační nástroj. Dalo by se proto říci, že vůle k moci spojuje oba oddíly a syntetizuje jejich perspektivy. Zdroj anotace: Web obalkyknih.czLoading…
Number of the records: 1