Při výkladu matematické teorie hromadné obsluhy nemohl se autor vyhnout použití některých pouček z diferenciálního a integrálního počtu. Aplikací teorie funkce komplexní proměnné, Laplaceovy transformace a Stieltjesovaintegrálu se však musel odříci, aby nebyly kladeny přílišné požadavky na předběžné znalosti čtenářovy. Potřebné poznatky z teorie pravděpodobnosti a stochastických procesů uvádí v dodatcích. Obsah knihy rozvrhl do pěti kapitol,které pojednávají o systémech hromadné obsluhy, o stochastických procesech, o modelech jednodušších systémů obsluhy a o nemarkovovských a jiných speciálních systémech. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR