"Léta stolypinské reakce se zvláště vyznačovala zákeřnými útoky četnictva a policie, carských provokatérů a černosotněnských násilníků proti dělnické třídě. Represivními opatřeními však ztrpčovali život dělnictvu nejen carští pochopové. V tomto směru nezůstali za nimi ani továrníci a zaměstnavatelé, kteří zvláště stupňovali útok proti dělnické třídě v letech průmyslové deprese a růstu nezaměstnanosti." (Dějiny VKS(b). Děj románu čerpá z této temné doby: Prostá a negramotná žena jen nejasně chápe revoluční myšlenky. Sobecké mateřství však pomalu ustupuje bojovému zanícení, do něhož se mísí mateřská hrdost nad tím, že její syn - revolucionář vede dělnické zástupy, matka se stává oddanou a obětavou členkou illegální skupiny. Příběh "Matky" končí tak, jak za tehdejších podmínek skončit musil - rozbitím revoluční organisace a odsouzením jejích příslušníků. Ale kniha je prostoupena silným a neochvějným optimismem ve vítězství proletariátu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR