Autor (vl. jménem Ivo Václav Fencl) vycházel při psaní této sbírky ze své dlouholeté praxe na speciálních pedagogických institucích. Zkušenosti, které zde získal, obohatil svými znalostmi z hlubinné i obecné psychologie a poté je zpracoval postmoderní básnickou formou. Ve verších se soutředil především na zachycení citových i biologických vztahů mezi otci a jejich dcerami. Vznikl tak soubor čtrnácti základních textů, v nichž je ovšem ústřední námět mnohdy záměrně nahrazený či posunutý do odlišných, nadčasových poloh. Tento autorův úmysl se objevuje i v nejrozsáhlejší skladbě tohoto cyklu, nazvané Zlatý věk kosmologie, jež je inspirována převážně původními zprávami a materiály z amerického národního úřadu pro letectví a kosmonautiku. Zdroj anotace: MLP