Od uzavření příměří v listopadu 1918 do podpisu versailleské mírové smlouvy v červnu 1919 potřebovaly dohodové mocnosti zajistit, aby se Německo nevrátilo k bojovým akcím. Z tohoto důvodu se dohodly na okupaci levého břehu Rýna, tedy území, jež se mělo v případě německého útoku stát „nárazníkovým pásmem". Tento problém se řešil rovněž na Pařížské mírové konferenci, na níž Francie prosadila další okupaci Porýní jako záruku toho, že Německo bude plnit povinnosti vyplývající z mírové smlouvy. Britská okupace Porýní byla vzhledem k politice, již do té doby Londýn zastával, v řadě ohledů překvapivá. Aktivní účastí v různých mezispojeneckých komisích chtěli Britové především dosáhnout změn Versailleského mírového systému. Kniha si všímá zvláště tří rovin této problematiky: rozhodování o osudu okupovaných oblastí na mezinárodní úrovni, dopadů těchto rozhodnutí na činnost různých mezispojeneckých institucí a jejich účinků pro život v Kolínské zóně s důrazem na analýzu soužití Britů a Němců a na analýzu každodenního života vojáků Britské rýnské armády. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz