Slovinci, usazení mezi východním předhůřím Alp a Terstským zálivem, jsou nejmenším slovanským národem. Češi k nim zaujímali odjakživa velmi přátelský vztah, což bylo jistě zapříčiněno skutečností, že jsme společně úpěli v ""žaláři národů"" - habsburské monarchii, po roce 1866 v její předlitavské části. Jinak jsou dějiny Slovinců pozoruhodné nejen svou délkou, za starověku bylo území dnešního Slovinska integrální součástí antické civilizace, ale také skutečnost, že nikdy neměli vlastní státní (či aspoň správní ) celek. Slovinci obývali několik středověkých regionů (Štýrsko, Korutany, Vindická marka, Gorice a Hradištko a nakonec ""nejslovinštější"" z nich Kraňskou marku), které se postupně do 16. století staly součástí habsburské ""podunajské monarchie"". Teprve její rozpad dal Slovincům aspoň zdání samostatnosti, to když se stali součástí Jugoslávie. V té komunistické po roce 1945 dokonce vznikla ""federativní republika Slovinsko"", nejzápadnější, a tudíž nejpokročilejší. Teprve rozpad Jugoslávie přinesl Slovincům samostatnou státnost. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz