3. díl zachycuje změny, které se udály na Hronovsku v letech 1833-1840. Havlovický pokračuje v reformách: zvětšuje osevní plochu polí, pozvedá materiální a kulturní úroveň tkalců, pečuje o mladé talenty (umožní studium nadanému malíři Hilmovi, hudebně nadanému Janu Kalinovi a Františku Černému), podává na vrchnostenský úřad žádost o povolení k dolování uhlí (na tuto myšlenku jej přivede bratr, šichtmistr na dolech v Uhrách). Není již osamocen ve své buditelské práci, přibývá mu pomocníků (kostelník Kalina, učitel Černý, Krůček, obchodník nového typu, felčar Teller a j.). Avšak nejen změny na Hronovsku, nýbrž i kulturní a politický rozmach v životě celého národa je v kronice zachycen, buď jeho ohlas v Padolí, nebo přímo vylíčen v kapitole o Praze, kam r. 1836 Havlovický a jeho přátelé jedou na korunovaci Ferdinanda V. V tom se jeví kronika pokračováním F.L. Věka. Kromě růstu nového je líčeno odumírání starého světa, ať již kněžského (smrt Boušínského faráře), nebo vrchnostenského. I městské "právo" neslavně končí, když vrchní dosazuje do Padolí komisara, jehož příchodem končí 3. díl. (Podle Z. Nejedlého.) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR