Verše, ve kterých básník ve zpětném zmoudřelém pohledu resumuje o ženě a její kráse, o lásce a jejích rozmanitých podobách, dovolávaje se pro ni vzpomínek vlastních i životních příběhů cizích (Božena Němcová, K.H. Mácha), básně, vnichž se zamýšlí nad životem, nad válkami, nad posláním básníka, které je podobné poslání zvonů, a nad historií rodné země, té země "sladkých řek, trav motýlů a náruživých žen". Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně