Z méně známých prací Stendhalových 3. sv. výboru obsahuje úvahu o velkém renesanč. umělci Michelangovi ("Kult. M. opět oživne") a "Dopisy", které přinášejí zčásti zprávy, jež S. úředně podával o stavu Italie, kde právě tehdy se svářilo tolik zájmů. Z proslulých prací je zde román "Parmský klášter" o Fabriziovi del Dongo, napoleonském nadšenci, který se účastní bitvy u Waterloo a dále pak zažívá vlastní dobrodružství na parmském dvoře (pro S. sloučení to dvorů renesanč. Italie a Italie současné, jak ji poznal z autopsie) v prostředí intrik, protiintrik, panovnic. choutek, ambicí i patolízalství. Fabrizio hledá východisko z této krise odumírajícího společenského řádu v ctižádosti, aktivitě a posléze v útěku ze života - do prostředí kartuzián. kláštera. Z renesanč. novel je zde publikována "Vanina Vaniniová" (revolucionář, jemuž vlast a čest jsou více než láska). K ní se druží "Kufr a duch" (despotismus, ubíjející lásku a vášeň) a zvláště "Lamiela" (ženský protějšek Juliána Sorela). Zdroj anotace: Národní knihovna ČR