Petr Molík psal poezii vždy pouze příležitostně a tak tato sbírka, vydaná vlastním nákladem, jenom potvrzuje a dokumentuje jeho zálibu v jednoduše formulovaných básních a rýmovačkách. Autor v předmluvě prohlašuje, že vymýšlením veršů se zabýval již během docházky na základní školu, což například dokazuje hned v úvodní básni Zilvar. Napsal ji ve třinácti letech a do jejího názvu a děje vložil jméno a příběh boxera, který v zápase s pacientem bohnického ústavu podlehl těžkému direktu svého bláznivého soupeře. Prvky, které zde Molík poprvé použil, zároveň předznamenaly jeho náklonnost k nonsensu. Právě tento žánr se stal hlavní náplní jeho tvorby, kterou později obohatil i o tragikomické rysy a motivy. Městská knihovna v Praze