Jan Kožíšek rozdělil svou antologii, která s největší pravděpodobností zahrnuje ukázky z jeho osmi sbírek, vydaných v neuvěřitelně krátkém časovém období (2005-2007), do tří oddílů. Pro všechny jsou pak společné osobité znaky autorovy poetiky, mezi něž patří například úvahy, těžící z jeho existenciálně laděných názorů. Tak je tomu v první části, nazvané Svět bez závorek, v němž bytí světa / a bytí vědomí / se nepotkávají / ve stejné krajině, / míjejí se / v horizontech času a podob..., avšak i přes tyto vzájemné nesrovnalosti se přesto stávají nedílnou součástí lidského života. Nelze se divit, že od těchto tezí má Kožíšek už velmi blízko až k abstraktním motivům, jež mají charakter filozofických rozprav. Ty se objevují především v prostředním úseku (Setkání silokřivek), který lze považovat za jakýsi soupis kategorických tvrzení, jež v autorově pojetí nejsou otevřeny žádné diskusi či polemice. Teprve až v samotném závěru (Oči slepcovy) Kožíšek dokazuje, že je v jeho možnostech napsat i lyrický verš, v jehož středu se pohybuje příroda nebo člověk se svými pochybnostmi. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz