Vzpomínky Jana Koblasy volně navazují na jeho Záznamy z let padesátých a šedesátých a odvíjejí se od tragického roku 1968, kdy došlo k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Tato událost zastihla Koblasu v Miláně a stala se pro něho pádným důvodem k rozhodnutí opustit původní domov. Koblasa popisuje nelehké a obtížné začátky svého pedagogického působení na Muthesiově vysoké škole umění v německém Kielu, zmiňuje se o svých prvních úspěších, na druhé straně přiznává i kritickou a neudržitelnou situaci manželského vztahu. Autor rovněž sleduje své zahraniční cesty, jež pro něho znamenaly jak setkání s přáteli, tak i získání inspirativních zkušeností. Jeho doslova hektická výtvarná činnost ho dovedla k mnoha uznáním a oceněním, přinesla mu i velké množství objednávek a zakázek, podepsala se ale také na jeho zhoršeném zdravotním stavu. Působivé Koblasovy záznamy jsou pak ukončeny rokem 1990, kdy je mu konečně umožněno přejet u Chebu státní hranici a po dvaadvaceti letech tak znovu navštívit rodnou zemi. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz