Jejich společným tématem je vykořenění mladého člověka po první světové válce, kterou autor chápe jako totální selhání evropské kultury. Pavučina je psychologickou studií přitažlivosti fašistické ideologie, Útěk bez konce je výrazem zklamání z ideálů socialismu. Titulní legenda je autorovou literární závětí, jeho snem o lehkém konci nesvatého, jemuž se na konci jeho životní pouti dostane milosti. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze