Na rozdíl od jiných věd, jevila se geometrie, vyložená klasickým způsobem alexandrijským Euklidem jako véda hotová a v definitivní formě. Teprve v prvním pololetí minulého století velký ruský mathematik Lobačevskij vnesl do ní nové ideje a vybudoval ji v "obrovskou budovu. ve které tvoří Euklidova geometrie pouze fundament". Svým revolučním zásahem vytvořil L. geometrii novou, neeuklidovskou, která zasáhla hluboko do současné fysiky a theorie poznání. O tom vypráví Kaganova monografie, jejímž těžištěm je výklad, jak Lobačevskij přijetím protikladu pátého, po tisícíletí nedokázaného Euklidova postulátu (bodem ležícím mimo danou přímku lze vésti toliko jednu přímku s ní rovnoběžnou), dospěl čistě rozumovou úvahou ke své geometrii "imaginární", hyperbolické, jejíhož uznání se však geniální tvůrce za svého života nedočkal. Zdroj anotace: NKP