Jestliže bytí je pohyb, proces, pak to znamená připisovat ideu, nebo také tvar či smysl příběhu opět zase pohybu, procesu, příběhu. Bytí se dostává do pohybu, ba má svůj příběh, otevřený jakousi pozoruhodnou, a přece pozornosti unikající atmosféru slovesa, kterou se pokoušíme vystihnout a myslet tímto povídáním o indiferenci bytí. Skutečností této chvíle je právě myšlenka, kterou máme takto nainstalovanou. Indiference řeči umožňuje, aby někdo řekl a zaznamenal, že někdo řekl, co někdo jiný říkal... Jako by se tak vrstvily roviny sloves, vyprávění, příběhů. Ke sféře řeči patří, že rozumí bytí v jeho indiferenci. Indiference bytí otevírá prostor fantazii a nadhledu, z indiference bytí vzchází svoboda, humor i poezie bytí. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze