Tání je nemilosrdná báseň o hledání v době, kdy mizí pevné tvary a hranice, poskládaná ze střepů ledu, která se na cestě krajinou i časem mění v báseň milostnou. Její proud umí očišťovat i hladit, osamělostí křičí jako bystřina a jako mohutná řeka rozpohybovaných obrazů a slov zpívá utěšující a láskyplnou ukolébavku. Každá kapka vody už totiž poznala, jaké to je být součástí ledové pláně, bouřkového mraku i slaného oceánu. To vše si nese ve své paměti. Nakonec ví i to, jak se stát douškem, který dokáže život oddělit od smrti a zavlažit víru tak, aby odolala pochybnostem. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU