Na zámku Schönau pořádali okázalou slavnost, které se účastnila společenská elita z nejširšího okolí. Jen nejbližší soused mezi pozvanými nebyl. Ralf Jansen, zvaný „Australan“, byl však přece jen do jisté míry na slavnosti přítomen. Stál ukrytý v křoví na druhé straně terasy, odkud chráněný temnotou planoucím zrakem pozoroval hosty. Vnímal však mezi nimi jen jedinou bytost, komtesu Dagmar, nevlastní dceru Axela von Schönau. Nespustil z ní oči ani na chvíli, a tak mu nemohlo ujít, že její krásné oči často zalétají k pohlednému důstojníkovi, baronu Heinzi Karffovi, který její pohledy horoucně opětoval. Pro Ralfa Jansena to bylo bolestné poznání, protože komtesu Dagmar zoufale miloval, přestože jí ještě nebyl představen. Nepatřil totiž ke společenské smetánce. Věděl, že Karff, který byl zcela nemajetný, se snaží ulovit bohatou nevěstu a že si je naprosto jistý, že Dagmar zdědila po rodičích velký majetek. Ralf Jansen byl však jedním z mála zasvěcených, a proto věděl, že se baron hluboce mýlí. Srdce se mu sevřelo úzkostí. Jak se baron zachová, až zjistí, že dívka, o kterou se uchází, nemá majetek, který očekával? Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU