Práce vychází z autorčiny dlouholeté teoretické práce i z její osobní zkušenosti. V roce 1968 absolvovala stáž v Teatru Laboratorium, spojení s Grotowského centrem udržovala i později, stejně jako kontakty s jeho kolegy i žáky, kteří navázali na jeho metodu a výzkum (na prvním místě mezi ně patří Odin Teatret Eugenia Barby). Těžištěm knihy je partie o Grotowském, obsahující u nás ještě nepublikované zápisky ze stáže a svědectví o paradivadelních projektech, i zasazení do polské tradice a souvislostí antropologických. S kapitolou o Eugeniu Barbovi a Mezinárodní škole divadelní antropologie tvoří hlavní náplň knihy, doplněné v kapitole Kontexty ukázkami z obsáhlé literatury o Grotowském i ze souvisejících disciplín. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz