Number of the records: 1  

Krvavá cesta k Sarajevu

  1. SYS0162662
    LBL
      
    00768nam-a2200217-a-4500
    003
      
    CZ-CbJVK
    005
      
    20240813132801.1
    007
      
    ta
    008
      
    090813s2009----xr-acfhe------000-0-cze--
    015
      
    $a cnb001970748
    020
      
    $a 978-80-7250-463-3 (Pražská vydavatelská společnost : váz.)
    020
      
    $a 978-80-7425-008-8 (Epocha : váz.)
    035
      
    $a (OCoLC)455850465
    040
      
    $a OLA001 $b cze
    043
      
    $a e-au---
    072
    -7
    $a 929.5/.9 $x Genealogie. Heraldika. Šlechta. Vlajky $9 8 $2 Konspekt
    080
      
    $a 323.285 $2 MRF
    080
      
    $a 94(436) $2 MRF
    080
      
    $a (436) $2 MRF
    080
      
    $a 929.731 $2 MRF
    080
      
    $a (0:82-96) $2 MRF
    100
    1-
    $a Martínek, Miloslav, $d 1943- $7 mzk2006343265 $4 aut
    245
    10
    $a Krvavá cesta k Sarajevu / $c Miloslav Martínek
    250
      
    $a Vyd. 1.
    260
      
    $a Praha : $b Pražská vydavatelská společnost : $b Epocha, $c 2009
    300
      
    $a 150 s., [8] s. obr. příl. : $b il., portréty, faksim. ; $c 21 cm
    490
    1-
    $a Magnet ; $v sv. č. 11
    504
      
    $a Obsahuje bibliografii
    520
    3-
    $a Na konci července 1914 podepsal František Josef I. manifest Mým národům, který byl jakousi dvojtečkou před čtyřletým infernem světové války. V té chvíli mohl bilancovat svou více než pětašedesátiletou vládu (18481916), ve které se začalo naplňovat závěrečné dějství osudů trůnu habsburského. František Josef nebyl idylickým vládcem, jak se jej snaží líčit milovníci historie rakousko-uherského mocnářství, ani karikovaným „starým Procházkou“, kterou mnozí čtenáři převzali z Haškova Švejka. Obyvatelé „Evropy tančící valčík“ ve druhé polovině dlouhého 19. století zažívali války i osobní tragédie, které se nevyhýbaly ani vznešeným vládnoucím rodinám. František Josef si mohl právem povzdechnout, že ničeho nebyl ušetřen. Na počátku roku 1853 ohrozil jeho život atentát, který spáchal maďarský krejčovský tovaryš János Libényi; život jeho mladšího bratra Ferdinanda Maxmiliána skončil před hlavněmi pušek mexických republikánů (1867); následník trůnu korunní princ Rudolf spáchal za skandálních okolností sebevraždu (1889); a císařovnu Alžbětu (Sissi) zavraždil italský anarchista (1898). Jeho vražedný útok byl jen jedním z článků dlouhého řetězu atentátů na korunované hlavy i významné politiky, které vroubily cestu vedoucí k Sarajevu. Atentát bosenských mladíků z června 1914, jehož obětí byli následník rakouského (a českého) trůnu František Ferdinand d´Este a jeho manželka Žofie Chotková, se stal bezprostředním signálem k otevření cesty ke světovému válečnému konfliktu, v němž se naplnil osud trůnu habsburského. $c okcz $u https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9788072504633 $2 OKCZ - ANOTACE Z WEBU
    600
    37
    $a Habsburkové (rod) $7 jx20060330026 $2 czenas
    650
    07
    $a panovnické dynastie $z Rakousko $y 19.-20. století $7 ph123932 $2 czenas
    650
    07
    $a panovnické dynastie $x úmrtí $7 ph123932 $2 czenas
    650
    07
    $a atentáty $y 19.-20. století $7 ph114089 $2 czenas
    655
    -7
    $a literatura faktu $7 fd132773 $2 czenas
    830
    -0
    $a Magnet (Pražská vydavatelská společnost) ; $v sv. č. 11
    910
      
    $a CBA001
    FMT
      
    BK

Number of the records: 1  

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.