Lucemburkové aneb Česká koruna uprostřed Evropy je výpravná publikace o panovnických rodinách v Českých zemích. Tématicky navazuje na předchozí titul z této řady Přemyslovci . Obsahem knihy Lucemburkové je období cca sto třiceti let, kdy se na českém trůně střídali členové panovnické rodiny Lucemburků. Byli celkem čtyři: Jan Lucemburský, Karel  IV., Václav IV. a Zikmund. Jan Lucemburský získal český trůn po sňatku s Eliškou Přemyslovnou a počátek jeho vlády provázely bouřlivé neshody s českou šlechtou. Jeho syn byl původně pokřtěn Václav, ale poté, co ho po roztržce s jeho matkou odvezl do Francie, kde byl v sedmi letech biřmován, přijal jméno Karel. Karel IV. vystudoval v Paříži svobodná umění a cizí jazyky. Od prvopočátku měl pro korunu všechny předpoklady. Byl nejen potomkem dvou významných rodů, ale také díky výborným vztahům s papežem Klimentem VI. byl také kandidátem papežské kurie na hodnost římskoněmeckého panovníka. Nejprve byl zvolen římským králem, po smrti Jana Lucemburského získal českou korunu a když zemřel císař Ludvík Bavor, stal se Karel IV. panovníkem i římskoněmecké říše. Jeho syn Václav IV. jako panovník nedosáhl kvalit svého otce a po jeho smrti postupně o moc přišel. Jako další usedl na český trůn jeho bratr Zikmund Lucemburský, který byl zván posledním císařem středověku. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz