Sbírka povídek, ve které se autorka obrací do minulosti a s ní i spojené současnosti ostrova Kypr, který byl násilně rozdělen, okupován, znásilněn, stejně jako obyvatelé tohoto mytologií dýchajícího ostrova.Varoša. Oficiální název je Ammohostos, v angličtině Famagusta. Ammohostos v řečtině znamená místo pohřbené v písku. Varoša, mé rodné město. Město s nejkrásnějšími písečnými plážemi na ostrově. První přivítání východu slunce u starobylého města Salamis, které nechal postavit významný hrdina trojské války Tefcros. Varoša. Turečtí nájezdníci v roce 1974 toto krásné město svlékli, znásilnili, nasadili kolem něj trnovou korunu a nechali ho spoutané, aby ho lidské oko nevidělo. Padesát let vylidněné. Bez polibku a bez objetí. Teprve v říjnu 2020 položila okupační turecká armáda na dvě centrální ulice města tenkou vrstvu asfaltu jako černý koberec, rubáš. S červenými stužkami přísně definoval naše kroky, kroky falešného návratu. My, jeho bývalí obyvatelé, jsme rozprášeni. Zdroj anotace: Národní knihovna v Praze