Téma distribuce stejnosti a rozdílnosti ukazuje autorka i v rámci širší analytické oblasti současných projevů tzv. biomoci, a to zejména na případech budování genografických popisů populací či ustavování genetických biobank. Tyto fenomény jsou součástí širšího proudu jevů souvisejících se specifickou správou moderní populace skrze koncept života. Důraz na tělesnost, bios, tedy na kategorii živého, stojí v základech konceptu, který ve svých textech popsali Michel Foucault, Giorgio Agamben či Thomas Lemke. Pozornost věnovaná reprezentacím tělesnosti, konkrétně DNA a představám o diverzitě populací, je v této souvislosti důležitým předpokladem sociálněvědní konceptualizace nových hranic subjektivity. Mají Češi a Češky českou DNA? Jak vypadá čistokrevný Féničan? Jak souvisejí genetika, prenatální diagnostika, biotechnologie a tzv. nová eugenika? Jsme to, co je naše DNA? Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz