Marina Nikolajevna nastoupila po pedagogickém studiu v září r. 1945 do moskevské chlapecké školy. Po prvé stála před "svou" třídou, před jedenáctiletými chlapci různých povah a zkušeností, různého vychování anázorů.Sodstupemněkolika málo let vzpomíná na svůj první školní rok, co s chlapci prožila, jaké problémy řešila, jak musela postupovat, aby se s hochy sžila a stala se jim nejen dobrou učitelkou, ale i starším přítelem. Nebylatomaličkostzměnitvzpurného Kolju v milého, hodného chlapce, zloděje Sašu, jenž byl kdysi postrachem třídy, v jednoho z nejoblíbenějších kamarádů, v samotářském Dimovi zlomit odpor k ostatním chlapcům, vychloubačnému Lukarevoviukázatsprávnouživotnícestu. Chlapci a jejich učitelka prožívají mnohá dobrodružství: dopisují si s námořníkem Něchodou, který jim vypráví o dalekém Severu a přijíždí nakonec za nimi do Moskvy, seznamují se s malými chovanci Dětskéhodomu,kde žijíděti,jež přišly za války o rodiče, poznávají krásný život, v němž každý může být svým způsobem užitečný. Čtenář nejen nahlédne do života sovětské školy, ale dostane i klíček k různým záhadám dětské duše. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR