Národ zosobňuje filozofickou skutečnost založenou na souhře myšlení a jednání. Vzhledem k rozháraným dějinám tohoto národního společenství se však žádný jednotný výklad nenabízí. Přesnější je proto hovořit o smyslu českých dějin. Výklad vývoje české národní identity od pozdního středověku přes dobu obrozeneckou, a Masarykovu koncepci až po úlohu, kterou sehrála národnostní otázka při rozpadu rakouského mocnářství. Protiklad mezi představou vedoucí úlohy českého živlu ve státě a mnohonárodnostním složením občanstva se československý stát snažil vyřešit zárukou humanistické demokracie pro veškeré obyvatelstvo. Protiklad národního státu a mnohonárodního složení obyvatelstva vedl k mnichovské tragédii. Na daném pozadí se Kohák podrobněji věnuje myšlení Jana Patočky. Obecně pak rozebírá vývoj českého myšlení poválečných let, s důrazem na socialistické Československo, ze kterého vyrůstá jak představa demokratického socialismu, tak i antikomunismu. Východisko z diskusí o naší minulosti spočívá v rozeznání naprosto nových otázek, především environmentálního ohrožení. Smyslem českých dějin tudíž není jednoznačný a konečný výklad, nýbrž nekončící hledání smyslu naší národní totožnosti. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz