Lidská mysl není tabula rasa, co a jak se učíme, co víme i bez učení, je svědectvím o minulosti lidského rodu a jeho přizpůsobení přírodním silám. Věda hledá přírodní zákony, umění vyjadřuje nepředvídatelnost a nesouměrnost přírody, společně vyjadřují lidskou zkušenost. Jednotlivé eseje se zabývají tématy, jako je jazykový instinkt, původ a význam barev v přírodě, poodhalují vliv vesmíru na existenci života na zemi. V kapitole o hvězdách je zkoumán čas a jeho dělení, dále autor uvažuje o původu hudby, zkoumá její zdroje a strukturu. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze