Rozsáhlá reprezentativní monografie o českém houslistovi světového jména dovršiteli odkazu Slavíkova a Laubova, také skladateli, pedagogu a dirigentu je z pera Ondříčkova žáka, muzikologa a člena Symfonického orchestru Čs.rozhlasu v Praze. Monografie rozebírá průběžně život a dílo: studium doma i v zahraničí, koncertní úspěchy, pedagogickou činnost zejména ve Vídni a posléze na konzervatoři v Praze, příležitostnou činnost skladatelskou, tragickýživot rodinný, smrt jeho ženy a pozdní sňatek s mladou žačkou, tragickou smrt obou manželů v Itálii. Kniha je členěna do těchto časových úseků: I. do roku 1887, II. léta 1888 až 1900, III. léta 1900-1922. Závěrečná přílohashrnuje Ondříčkův profil jako houslisty, skladatele, pedagoga a dirigenta a připojuje vzpomínky J. Suka, V. Talicha a J. J. Friče. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR