Autorka v knížce velice prostým a přitom působivým stylem líčí svůj život od nejútlejšího dětství, kdy po smrti otce, válečného veterána, zůstala sama se čtyřmi sourozenci, matkou a babičkou. Teprve jako dospívající si uvědomila svůj domorodý původ i podivné chování své babičky, která na její otázky nikdy nedávala odpovědi. Až jako dospělá žena začala autorka pátrat po původu své rodiny a snažila se prolomit bariéru tvrdošíjného mlčení, z něhož se jen pozvolna před ní vynořoval obraz strastiplného života jejích předků. Kniha se tak přirozeně dělí na tři části, tři generační výpovědi - život babičky, matky a dcery, které podávají velice působivý, nelichotivý, ale také naprosto nesentimentální obraz o postavení domorodého obyvatelstva v Západní Austráli od přelomu 19. a 20. století až do osmdesátých let. Autobiografie je napsaná sugestivně, s humorem a s přesvědčením, že každý člověk má potřebu i právo najít své kořeny. Velmi dobrá knížka. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz