Po úvaze o vlivu přírodních podmínek na útok a obranu zabývá se autor charakterem a politickou přípravou válek raného feudalismu. Dále pojednává o složení, početnosti, velení, organizaci, výcviku, kázni, zásobování,zdravotnictví, výzbroji a výstroji raně feudálních vojsk. Probírá jejich strategii a taktiku a zásady při uzavírání míru. Ke konci dochází k závěru, že vojenství bylo nutnou, zákonitou součástí feudalismu a že české vojenství plnilo i funkci pokrokovou. Uhájilo samostatnou existenci státu a české národnosti a přispívalo i k rozvoji řemesel. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR