Říkal to písní. Písní, která dojímala i rozdělovala…První nezávislé shrnutí umělecké kariéry Karla Gotta (1939–2019) vykročilo na nelehkou cestu, protože zpěvák si legendu o své osobě úzkostlivě aranžoval a dirigoval. Přední hudební publicista Pavel Klusák byl proto někdy nucen až investigativně stopovat pěvcovy první krůčky z dílen ČKD na pódia pražských tanečních lokálů, jeho výstřelky, nedokončená studia na konzervatoři a angažmá v divadle Semafor, jež bylo epicentrem kulturního vzdoru let šedesátých. Rozbor proměny nadějné hvězdy v kantilénového interpreta ideologicky nezávadného šlágru se detailně zabývá i Gottovým údajně veleúspěšným turné v Las Vegas a okolnostmi jeho „cvičné emigrace“ do SRN (1971), která tuto proměnu – za pragmatického dohledu strůjců jeho úspěchu – zásadně ovlivnila. V celoživotním úsilí o nekonfliktní, zdánlivě apolitický kult osobnosti si však dvaačtyřicetinásobný vítěz lidové ankety o Zlatého slavíka nepřipouštěl, že jeho postoje společnost také výrazně polarizují. Demystifikující portrét umělce, jehož celonárodní obliba prozrazuje i cosi nelibého o nás samých, byl vyhlášen Knihou roku v rámci ceny Magnesia Litera 2022. Zvítězil i v kategorii publicistika. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU