Tři přednášky spojené základní tezí mičurinské biologie o přizpůsobivosti organizmu prostředí, která je projevem biologického pohybu hmoty v živé přírodě. V první stati hodnotí akademik Málek výsledky práce sov. mikrobiologů a jejich úspěchů v průmyslu, zemědělství a zejména v boji s nákazami. Studiem a řízením proměnlivosti mikroorganismů objevují pro medicínu nové očkovací látky a dávají tak mírové věci lidstva novou zbraň do rukou na rozdíl od strůjců války bakteriologické. E. Glasnerová osvětluje rozdíl mezi pasivní genetikou morganovskou a tvůrčí genetikou mičurinskou. V třetí přednášce sleduje F. Hořavka Lysenkovu cestu k základnímu zákonu individuálního vývoje semenných rostlin, kterým je jeho teorie stadijního vývoje. Cyklus tohoto individ. vývoje od semene k novému semeni skládá se z přísně posloupných a nezvratitelných etap, které se liší od sebe kvalitou výměny látek a probíhají výhradně v růstových vrcholech rostlin. Toto poznání umožňuje záměrně přetvářet rostlinné organismy i měnit jejich dědičnost, která podle Lysenkovy formulace je výsledkem zkoncentrování podmínek vnějšího prostředí, asimilovaných organismy v řadě předcházejícího pokolení. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR