Na Velkém anglicko-českém slovníku se začalo přacovat v Ústavu jazyků'a-literátur ČSAV pozdějším Kabinetu’cizích jazyků ČSAV) v roce 1966 a to; na zákládě; rozhodnutí prezídia ČSAV a z podnětu Státní komise prò rozvoj a koordinaci vědy a techniky. Za požádavek vydáni slovníku se stavělo také Státní nakladatelství technické literatury a překladatelská sekce tehdejšího Svazu československých spisovatelů. Důvod pro rozhodnutí prezídia ČSAV zařadit Velký anglicko-český slovník do plánu byla skutečnost, že bylo zapotřebí nahradit náš dosud největší, na svou dobu vynikající, ale dnes už zastaralý, a proto nově nevydávaný Anglicko-český slovník Václava Aloise Junga z roku 1911 slovníkem obdobného rozsahu a obdobné šíře a hloubky zpracování, který by odpovídal dnešním požadavkům. Větší jednosvazkový slovník (Osička - Poldauf), kterým dodnes muselo nakladatelství ACADEMIA náhradou uspokojovat potřebu veřejnosti, nevyhovoval ani rozsahem, ani lexikograficky. Jako uživatel slovníku se předpokládá běžný český čtenář anglicky psaného periodického tisku, krásné prózy, poezie, dramatu a populárně vědecké literatury přibližně se středoškolskou úrovní vzdělání, i když slovník může jistě konat dobré služby i anglicky mluvícím zájemcům o český jazyk. Slovník má sloužit к lexikální analýze textu, a to v maximálním rozsahu pro jazyk dvacátého století, s možností četby literatury již od konce století osmnáctého. Dosti značný důraz je položen na složky obtížněji dešifrovatelné, tj. na frazeologii, hovorový jazyk a slang a dále na odbornou terminologii v rozsahu zájmů a poznatků dnešního vzdělance. Slovník obsahuje zhruba 100 000 hesel. Výchozím podkladem pro práci na heslech byl anglický výkladový slovník středního rozsahu The Concise English Dictionary of Current English (nejprve 5. vydání z r. 1964 a pak zcela přepracované 6. vydání z r. 1976), jehož slovní fond představoval pro pracovatele nejen minimální mez slovní zásoby, ale také jakousi „britskou“ normu v otázkách pravopisu, výslovnosti, frazeologie a stylových i regionálních rovin. Autoři rovněž přihlíželi к nejnovějším a nejvýznamnějším dílům britské a americké lexikografie, dále к velkým dvoujazyčným slovníkům, zejména к dvousvázkovému Velkému anglicko-ruskému slovníku; který, vyšel za redakce I. P. Galperina v roce ; 1972 v Moskvě, а к celé řadě menších nebo specializovaných slovníků a příruček. Vzhledem к tomu, že moderní anglická lexikografická literatura je bohatě vybavena doklady současného úzu, mohla naše vlastní excerpce periodického tisku, současné beletrie a populárně vědeckých publikací tvořit pouze doplňující materiálovou složku, i když to byla složka velmi významná, neboť v četných případech pomohla zachytit výrazy, které dosud slovníky nezaznamenáyají, nebo nalézt vhodnější ekvivalenci. Tak bylo možné alespoň částečně udržet krok s explozivním růstem anglické slovní zásoby v posledních desetiletích. Práce byla rozdělena takto: PhDr. Karel Hais plánoval, organizoval a řídil práci na úkolu, vypracoval podrobnou koncepci a lexikografickou techniku, napsal úvodní statě, sestavil přehled anglických afixů a nepravidelných sloves a zpracoval písmena А-M , W-Z; PhDr. Břetislav Hodeíc zpracoval písmena N -V a Přílohu; univ. prof. PhDr. Ivan Poldauf byl iniciátorem díla, navrhl ideovou koncepcí, byl konzultantem při vypracování, tříbení a fixaci podrobné koncepce, revidoval dílo po stránce obsahové i technický lexikografické; PhDr. Miloslava Šroufková ověřovala odbornou terminologii; jednak podle odborných slovníků, příruček a encyklopedií, jednak zprostředkovala její ověření spoluprací a konzultacemi s odborníky z vědeckých ústavů i z praxe. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU