Meditativní variace Michala Maršálka jsou psány úsečným a střídmým veršem, jenž jakoby parceloval pocitovou plochu člověka ve světě plném nedorozumění, osamělosti a nestability. Právě zdání a dojmy tvoří kostru celé autorovy sbírky, proplétají se mezi sebou, někdy vzájemně komunikují, jindy se minou. "Propadáme se světem", konstatuje autor v jedné básni a dále poznamenává, že i když se snažíme zachytit náš život v několika slovech na prázdný papír, zůstane tento materiál vlastně popsaný jen jalovostí a bezobsažností. Básníkovy zásahy jsou přesně zacíleny do pastí a nástrah lidského bytí, do narušené rovnováhy křehké civilizace, v níž "stále se staví / a stále se kácí" a jejíž pomíjivá existence může vyvrcholit i sebezničujícím výbuchem dominového efektu. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU