Mnozí lidé od svého těla očekávají, že má fungovat, že ho mohou neomezeně zatěžovat a že jeho vlastně ozdravné síly jsou nevyčerpatelné. Ten, kdo podléhá tomuto sebeklamu, žije ve velkém nebezpečí. Naše tělo totiž potřbuje péči, dostatečný trénink a přestávky na odpočinek. Nemůžeme si od svého těla a zdraví stále jen brát. Dokázat účinky rozumné péče ale samozřejmě není jednoduché. Když někdo zůstane ušetřen obligátní jarní rýmy, řekne se, že měl štěstí. Na nápad, že onen šťastlivec se před nákazou zachránil patřičným fyzickým otužováním, přijde jen málokdo. Také si dokážeme představit, že mnozí lidé řeknou, k čemu by měli absolvovat kúru a léčit se jmelím, když jim nic není, jejich krevní oběh je přece v pořádku. Nicméně není nad smysluplnou prevenci. Každý si musí sám rozhodnout, jak mu na vlastním zdraví záleží. Bůh nám dal možnost prevence pro zachování zdraví a pohody. Od nás vyžaduje trochu úsilí, abychom jeho darů mohli využít. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně