Tematická šířka a hloubka autorových esejů vychází z jeho mnohostranných zájmů a bohaté zkušenosti profesní i životní jako klinického psychologa (a sexuologa) i teoretika umění a filmu. Tato dvojdomost profesí a zájmů vychází ze společné pracovní metody, psychoanalýzy (zejména freudismu). Mnohostrannost se projevuje v jeho textech překračováním jednotlivých oborů a syntetickým, obecně lidským přístupem. Přesto můžeme odlišit zhruba čtyři esejis­tické okruhy. Tím prvním je psychosomatika a vyrovnávání se s onemocněním tělesným i psychickým. Zde mj. vynikají autorovy úvahy o významu tváře pro lidskou identitu a možnost komunikace, které vytěžil ze své praxe na klinice popálenin. Další oblast tvoří eseje o literatuře a výtvarném umění ve vztahu k rozmanitým psychologickým a sociálním jevům. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz