Autorka nastavuje zrcadlo květinovému a jívovému světu japonských gejš. Formou zasvěceného vyprávění nás uvádí do čtvrtí Kjóta a Tokia, jejichž krásu dříve zvěčnili mistři dřevořezu, a kde dodnes gejši žijí. Jejich blyštivý a zdánlivě poetický svět má však i svou odvrácenou tvář, jehož obsahem je především služba, ponížení a neuvěřitelná dřina, byť skrytá za literárním salonem. Tak se v jednotlivých kapitolách setkáváme s osudy slavných gejš, které vynikly v mnoha oborech umění. Rovněž tak s obřady a zvyky, které dosud platí, a to i ve světě neonů, včetně užívané specifické terminologie. Zdroj anotace: MLP